HorniceHornice, e
, f. = horní světnice v do- mech židovských, jež pod střechou bývala prostranná a světlá, v níž se společnosť scházívala, das Obergemach,
áváyeov. Sš
. Mr. 63. —
H, tozzia, rostl. Vz Slb. 312. —
H. ==
horníkova žena. —
H. =
svrchník horních úředníkův. Km
. —
H, HoRnitz, ves u Mor. Budějovic. Blk. Kfsk. 1372.